Na žádost Ladislava Sitenského napsal Františk Hrubín tuto báseň k poctě našim válečným letcům:
Vy živí, buďte pozdraveni
vy mrtví, žijte ve zpěvu
motorů zdvíhajících naše druhy
k oblakům, nad ně, kde už není
nic než vzduch, modrojasný vzduch -
vy mrtví, bratři hvězd a duhy!
A pro poslední zachvění
vašeho srdce, pro poslední závrať,
jež zastřela vám ohnivými křídly
zem žíznící jen po vykoupení
z běsnící války, pro poslední
váš vzdech, jímž nabrali jste smrt,
vy stateční, když my se chvěli před ní
pro její slávu - nezapomenem!
Je mír a hukot strojů na obloze
zářivě splývá s písní domova -
vy živí, buďte pozdraveni,
vy mrtví, vy té písni žijte
rpo hvězdné noci, jitra nachová,
kichž dožily se naše děti,
vy mrtví žijte ve zpěvu
motorů zdvíhajících naše druhy
k oblakům, nad ně, kde už není
nic než vzduch, modrojasný vzduch -
vy mrtví, bratři hvězd duhy!
|